Tvorba-tvořivost-hra

15. celostátní dílna komplexní estetické výchovy

Bechyně 4.–7. října 2012

KLIKNĚTE PRO VÝBĚR FOTOGALERIE:

Pořadatel: NIPOS-ARTAMA

Spolupořadatelé: Sdružení pro tvořivou dramatiku a Kulturní středisko města Bechyně

Spolupráce: Základní škola, Školní ulice, Bechyně, Základní umělecká škola Bechyně

V jihočeské Bechyni se konal patnáctý ročník netradiční tvůrčí dílny určené vedoucím souborů a skupin všech typů - dramatických, literárních, recitačních, výtvarných, hudebních (včetně dětských pěveckých sborů), pohybových a tanečních - a pedagogům různých typů škol - mateřských, základních a středních, učitelům ZUŠ, vychovatelům školních družin a klubů, pracovníkům center volného času a domů dětí a mládeže, a také pedagogům a studentům vysokých škol pedagogického i uměleckého směru a všem ostatním, kteří pracují s dětmi a mladými lidmi a hledají inspiraci a nové podněty.

Smyslem této celostátní dílny, která se koná už od roku 1993, je společně hledat při praktických činnostech styčné body mezi různými oblastmi tvořivé hry s dětmi a mládeží a možnosti jejich propojování i doplňování, ale současně i hledání specifik jednotlivých oborů.

Dílna tak může být inspirací také pro ty učitele, kteří promýšlejí vazby mezi předměty, respektive obory vzdělávací oblasti Umění a kultura v RVP pro základní vzdělávání a RVP pro gymnaziální vzdělávání.

Jednotlivé třídy na celostátní dílně vedli v tomto roce opět zkušení pedagogové z celé republiky. Každá skupina byla vedena vždy dvěma lektory - lektorem dramatické výchovy a lektorem dalšího oboru:

VÝTVARNĚ-DRAMATICKÁ SKUPINA
Václava Zamazalová (VO ZUŠ Dačice)
Kateřina Oplatková (učitelka DV v Sezimově Ústí a ve Slaném)

POHYBOVĚ-DRAMATICKÁ SKUPINA
Lenka Jíšová (TO ZUŠ Plzeň)
Vojtěch Maděryč (LDO ZUŠ Jindřichův Hradec)

HUDEBNĚ-DRAMATICKÁ SKUPINA
Ludmila Vacková (HO ZUŠ Praha, PedF UK, Praha)
Nina Martínková (katedra výchovné dramatiky DAMU, Praha)

LITERÁRNĚ-DRAMATICKÁ SKUPINA
Iva Lubinová (OŠPO, Kolín)
Hana Cisovská (katedra sociální pedagogiky, Ostravská univerzita)

Zvláštností této celostátní dílny je to, že se každý rok koná v jiném místě Čech nebo Moravy. Místo konání se pak stává tematickým východiskem pro dílnu a její námět. Při jeho volbě je většinou důležitá už lokalita sama. Roli často hrají vzhled, dispozice a atmosféra objektů a míst (v předchozích dílnách to byly např. středověké opevnění města Polička, hrad Sloup vytesaný do skály, románsko-gotická bazilika v Třebíči, renesanční město Telč, jevišovický hrad, dispozice města Jablonce nad Nisou, běžícího nahoru dolů) nebo okolní krajina (rybník Vajgar v Jindřichově Hradci, Polná se zbytky tvrze, ghetta a židovského hřbitova a nedalekým lomem, Police nad Metují). Každé místo v sobě nese i stopy událostí a příběhů, jež se v něm nebo kolem něj mohly odehrát nebo skutečně odehrály (útržek nočního rozhovoru fiktivních postav v okně litomyšlského renesančního zámku; pověst o uřezaných uších křesťanů, které po tatarském obléhání zůstaly u Štramberka) a také stopy historických nebo fiktivních postav, které pro nás mohou, jsme-li k místu dostatečně vnímaví, ožít (Vítek z Prčice, který podle pověsti před hradbami Jindřichova Hradce rozdělil vítkovské panství mezi svých pět synů). Námět dílny je tedy lektory a organizátory volen vždy tak, aby byl dostatečně motivující a inspirující, aby dával možnost různých úhlů pohledu a zpracování a v ideálním případě aby v sobě nesl i metaforu, kouzlo nebo tajemství, které by dokázalo účastníkům zprostředkovat zážitek výjimečnosti. Výchozím námětem letošní dílny v Bechyni byla hlína.